středa 31. července 2013

Nákupy v Taipei. Úlovky aneb co si vezu domů.

I přesto, že peněz nemám na rozhazování a musím zohledňovat stále jak prostor v kufru, tak jeho celkovou váhu, občas něčemu neodolám a "investuji". Tady jsou zatím mé malé úlovky, které snad vydrží dost dlouho, aby mi mohli tyto prázdniny v Asii připomínat.

Oblečení na Night Marketech (nepředstavujte si žádné vietnamské tržnice, tyto markety tu jsou velmi oblíbené a prodejci ne vždy patří k nejlevnějším. Mnoho oblečení považuji za skvělé výběrové kousky, celý night market je lemován butiky v pastelových barvách.) je bohužel maličkaté, tak, že se divím, že se do něj vleze i některá anorektická Asiatka. Objevila jsem tu ale chain store, obchod s názvem NET (připomíná mi něco mezi obchodem Next a Orsay u nás), kde koupíte oblečení ve třech velikostech S-L. Já jsem při zkoušení zatím vždy musela sáhnout po L, některé volnější modely M, ale S je jak na panenky.
Pořídila jsem ti tam (ve slevě!) krajkovanou sukni do pasu a šedivé tričko s krátkým rukávem a třpytivými cvoky (299 a 199 NT po slevě, celý nákup v přepočtu za 330 korun - paráda!).




Měla jsem sice na tu slevu štěstí, ale už teď tam mám vyhlídnutého spoustu oblečení, pro které se chci za každou cenu vrátit - doufám, že mi kufr nepraskne.


V centru jsem si pořídila také nějakou bižuterii. První kratší náhrdelník jsem "usmlouvala" z 500 NT na 400, což je sice ve srovnání s oblečením dost, ale za to mi udělal nebývalou radost.

A druhý delší řetízek se sovičkou mi zase spravil rozpočet, protože ten stál jenom 100 NT. Řekla jsem si, že barevnou sovu k něčemu unosím a za ty peníze jsem ji tam nechtěla nechat.

Další věc je nová kabelka. Tu jsem pořídila na jednom Night Marketu za 350 NT. Mohla jsem si vybrat mezi několika barevnými variantami, nevím proč jsem sáhla po této lila. K ničemu se mi nehodí, ale přišla mi správná taiwanská. Tady totiž všichni chodí oblékaní v pastelových barvách. 


Včera jsem se ještě vydala do největší nákupní oblasti (WUFENPU COMMERCIAL AREA) a koupila jsem tam další dva náhrdelníky - každý za 120 NT. 


úterý 30. července 2013

Tamsui. Taipei. Taiwan. Neděle.

Nedělní výlet k moři.
Víkend jsem si zpříjemnila výletem do Tamsui Area, přístavu na samém kraji Taipei, až k pobřeží Čínského moře, které odděluje Taiwan od Číny a to někdy jen ve vzdálenosti 150 km.
Jedná se o pobřežní oblast plnou obchůdků se suvenýry a mořskou kuchyní. Všude jedna chobotnička na špejli vedle druhé :)
Můžete si tu pronajmou i loď, ale to jsme bohužel nezvládli, kolem čtvrté odpoledne se fronta táhla několik stovek metrů, tak snad příště. 
Výhodou této oblasti je nesporně to, že můžete vše ochutnat, aniž byste museli hodně zaplatit. Mnoho dezertů a pečiva vás obchodníci nechají ochutnat zadarmo. 

V místních obchůdcích tu můžete za příznivé ceny koupit všechny tradiční i netradiční suvenýry, abyste mohli zásobovat celou rodinu a všechny přátele. V obchůdku s dřevěnými produkty si můžete zakoupit tradiční hůlky (lehké, levné, nezabírají místo v kufru, tradiční, podle mého nejlepší suvenýr - vše mluví pro ně!). Já jsem pořídila pár za 10 NT (7 Kč!!), samozřejmě mají i vzácnější a dražší nebo naopak velké sady pro restaurace, které vyjdou ještě levněji.
Při procházce podél ústí řeky Tamsui jsem potkala řady místních umělců (skoro jako Karlův most). Hry na tradiční nástroje, všem dobře známé portrétování, dokonce i zpěvák na vozíčku, který pěl ne v mandarínské čínštině, ale ve zdejší tradiční taiwanštině, kterou jen tak někdo už neovládá. 

Mister Donut. Taipei. Týden č. 4.

Další zkušenosti se slaďoučkými dezerty. Tentokrát z jakési sweet fast food restaurace Mister Donut, která je známá především v USA a Kanadě (v USA byla v polovině minulého století založena), velkou roli dále hraje v Asii. Sídlo firmy přesídlilo do Japonska, kde je kolem 1300 obchodů, taky je najdete v Thajsku, V Jižní Korei, na Filipínách a samozřejmě na Taiwanu.
Výhodou je samozřejmě okamžitá dostupnost a poměrně nízká cena, jak můžete vidět na fotkách (kolem dvacky za jeden kousek).
Samozřejmě nesmí chybět motivy Hello Kitty a barevné donuty na špejlích. Obchody jsou vždy v pastelových barvách, sladké, sladké, sladké. 
Co je ale strašně skvělé a stojí za vyzkoušení je mangová zmrzlina. Mango je tu ovoce pomalu číslo jedna a můžete si ho všude koupit úplně čerstvé nebo třeba v podobě džusu. Tatio sladkost je skoro jako pohádka, protože to není smetanový těžký zmražený krém, ale rozdrcený led s čerstvým ovocem, je to lehké a osvěžující a všichni to tu milují.  

čtvrtek 25. července 2013

Taipei. Longshan Temple.

Tento týden jsem se hned dvakrát vydala na úžasný Longshan temple. Jednou v noci, za  večerní tajemnou atmosférou, podruhé kolem oběda, za fotkami, které hrají spoustou barev.
Takový chrám tam nestojí sám, je to takový menší komplex zdiva a místnůstek vystavěných v té stejné čísnké architektuře. Samotný chrám je středem modliteb, ale lidé ho ze všech stran obcházejí a obrací svou pozornost k malým svatyním, které jsou vybudovány v celém areálu.
Je velmi snadné se tam dostat, stačí nastoupit na metro - modrá linka a vystoupíte přímo ve stanici Longshan temple, přejdete silnici a můžete začít obdivně vzdychat. Vstup je samozřejmě zdarma, protože ač je to místo, které by měl každý turista v Taipei navštívit, slouží tento chrám především svému původnímu účelu - tedy jako místo, kde se věřící oddávají meditaci, opakují své modlitby, zapalují svíčky a vonné tyčinky a uklánějí se božstvům.
Nebojte, nějaké peníze tu také budete moci utratit, nejenom, že je hned přes ulici největší Night Market ve městě, ale také v samotném chrámu stojí maličký obchod se suvenýry. Většinou se jedná o různá cinkrdtlátka na mobil, na pověšení nebo ozdobné sošky. 

Sama jsem tam koupila maličké červené pytlíčky s vyšívanými čínskými znaky. Uvnitř je složený papírek s něčím napsaným, bohužel to nejsem schopná identifikovat, ale myslím si, že to jsou jakási osudová rčení nebo citáty od čínských filozofů.

Taipei. Nenáročný turista objevuje Night Market.

Včera jsem se vydala opět na Night Market. Tentokrát jsem tam ale nezabloudila náhodou, ale vybavila se foťákem a cíleně jsem si šla za svým - načichnout vůňosmradem jídla a zpocených asijských triček. A přesto, nebo možná proto, je to zážitek na celý život.
Night Markety jsou rozsety po celém městě. Ten největší a nejznámější je u Longsham temple, kde už jsem taky byla, ale je to tam asi o 100% bláznivější než na těch menších a vyskytuje se tam spoustu individuí, takže jedna návštěva stačila.
Tyto noční podniky (měla bych říkat spíš večerní, po půl jedenácté ve všední den se už pomalu balí) navštěvuje každý mnoho lidí. V nějakých uličkách se kolem půl deváté nedá ani pořádně projít, ale dají se tu sehnat skvělé věci za relativně málo peněz a je to také místo, kde se Taipeici setkávají, jedí, tráví zde večery. 


A že toho tu k snědku je spousta! Od sušeného či čerstvého tropického ovoce (které se můžete koupit nakrájené, připravené na okamžité vitamínové mlsání) po smažené kachní krky. Z nějakých pojízdných stánků se line ne příliš vábivá vůně, nějaké vás ale přitáhnout hned. Já jsem si dala i příjemného prodejce osmažené sladké brambory (10 kousků za 20 NT - 13 Kč? paráda!) a k pití čerstvě vymačkanou mangovou šťávu s jakousi smetanovou pěknou na vrchu. V nabídce stálo Mangou Mousse za 45 NT a chutnalo to dokonale!
Co mě ale doopravdy chytlo za srdce byla cesta zpátky. Celou osmi-proudou třídu lemují totiž obchody se zvířaty. Žádné andulky, křečci a želvy, ale ta nejroztomilejší štěňátka.


úterý 23. července 2013

Taipei. Návštěva Čankajškova památníku.


Včera večer jsem vyrazila na procházku. 
Můj cíl bylo navštívit rozsáhlý komplex s obřím památníkem uprostřed Taipei, dostanete se tam úplně jednoduše metrem (nebo spíše MRT, jak říkají Taiwanci) - červená linka, stanice přímo C.K.S. Memorial Hall.
Vystoupíte přímo v zahradách, kde se památní nachází. Celé prostranství je obehnané bílou ozdobnou zdí v čínském stylu. 
Stavba je věnována muži jménem Chiang Kai-shek (česky hledejte Čankajšek), což je taiwanský hrdina, prezident z let 1948 - 1975, do své smrti. 
Tady na Taiwanu ho všichni uznávají.
Pro mě bylo ale mnohem více zajímavé místo, kam ho chodí uctívat.
Celý památník je obrovský, dosahuje do výšky až 76 metrů, ze všech stran k němu vedou mohutná schodiště, která mají přesně 89 schodů - toto číslo také značí kolik bylo Čankajškovi, když umřel.


Já jsem se do samotného památníku ještě nepodívala, navštívila jsem až někdy kolem 21. hodiny. Co je ovšem na tomto místě ještě více monumentální je vstupní brána, která k němu vede. Je obrovská, bílá, zdobená a nádherná. 
Po stranách stojí červené kouzelné chrámy - jeden z nich slouží jako Národní divadlo, druhý jako Národní koncertní síň.
Takhle za tmy tu nebylo příliš lidí, pár běžeckých nadšenců, pár maminek s kočárky, několik mladých odhazujících nedopalky cigaret. 
Celé to místo na mě ohromně zapůsobilo. Myslím, že je to to nejromantičtější a nejkrásnější, co jsem kdy viděla (i když jde o poctu členovi nacionální strany Kuomitang). V létě je v noci na Taiwanu klidně 30 stupňů, procházela jsem se po cestičkách, které jsou jen jemně osvíceny romantickými světýlky.

pondělí 22. července 2013

Taiwan 2013. Týden třetí. Dazzling café.

Pomalu ale jistě si začínám zvykat. Asie je svým způsobem tvrdá, vášnivá a především úplně jiná.
Taipei je jako jeden obří zábavní park se vším všudy. Na co si vzpomenete tu najdete (tedy až na lidi, kteří jsou schopni se s vámi bavit anglicky).

Dokonce už se lepší mé umění s čínskými hůlkami. Poměr snědeného ku vybryndaného dosáhl konečně úžasný 6:4.
A když to přeci jen nejde a já trpím hladem, na což z Evropy vážně nejsem zvyklá, pořád tu existuje úžasná Café restaurace Dazzling. Je to úžasná řetězová kavárnička (samozřejmě se sortiment od kávy a medových toustů časem rozrostl nejenom na špagety, ale také šperky a podobně), kterou vyhledávájí tisíce Taiwanců i turistů každý den. Obyvatelé Taipei ji milují, především proto, že celý řetězec je vlastněný nějakou domácí asijskou populární hvězdou. Nemám ponětí, o koho se jedná, ale jejímu kouzlu se dá opravdu lehce podlehnout.
Samozřejmě to není jen tak. Když vstoupíte (někdy ani nevstoupíte, fronty se mohou táhnout i po celé ulici), čekáte a čekáte. Když na vás ale konečně přijde řada, většinou anorektický Taiwanec vás uvede k již prostřenému stolu a můžete si začít připadat jako Carrie ze Sexu ve městě. Všechno je tu bílé, kliky ve tvaru prstenu s diamantem, heboučké ubrousky a delikátní menu.

Specialita je honey toast všech variací a waffles. K tomu si můžete dát ledovou kávu, ovocný čaj nebo smetanový koktejl. Všechno je servírováno snobským způsobem, ale stojí to za to.
Člověk by se mohl najíst jen pohledem.
Ceny nejsou nijak astronomické. Pro představu: capuccino 120 NT (cca 80 Kč), Honey Toast classic 200 - 220 NT (135 - 150 Kč), Waffle classic 100 NT (66 Kč), Waffle se zmrzlinou a ovocem 150 NT (100 Kč) a ještě něco z nápojů - ledové ovocné čaje s ovocem 140 - 160 NT (95 - 105 Kč) - to je trošku dražší.
Ale na výběr je toho mnohem víc. Po celém městě jich je asi 5 nebo 6 a já se tam rozhodně ještě chystám, takže udělám víc fotek a zjistím taky nějaké nové informace.
Spoustu toho najdete také tady: WEB Dazzling

Ještě jedna věc navíc: pokud cestujete po Taipei s přáteli nebo s rodiči nebo zkrátka máte nějakou společnost. Jeden takový toust vystačí bohatě pro tři lidi. Já jsem byla se dvěma novými kamarádkami, které jsem tu potkala, daly jsme si dohromady dva dezerty (waffles&honey toast), což bylo až kam a ani jsme to nesnědly a jeden ledový jahodový čaj. Celkovou sumu jsme vydělily třemi, platila jsem nakonec 360 NT, což je cca 250 Kč, ale bylo toho opravdu až kam! Při sdíleném dezertu budete mít výborný zážitek klidně i za polovinu!